Jdi na obsah Jdi na menu
 


Třetí díl - Nikotýn

16. 3. 2008

DRUHÁ SÉRIE

"Začneme z kraje, muzikanti vám zahrají sóla příslušných parte: kytara - Nikotýn, harmón - ObrazekSup, kapelník - inženýr Magor, bubenýřina Hadr a křičí a na flašinet hraje slepý flašinetář Lou Fanánek Hagen..." Tak se soubor představuje v desáté písničce na desce Švédská trojka. A jak si můžete všimnout, tak ještě je v týmu Nikotýn.

Nikotýn, občanským jménem Luděk  Pallat, se v souboru objevil v září roku 1987 a kromě přestávky v roce 1989, zde působil až do roku 1994. Obstarával hru na kytaru a opravdu soubor obohatil a posunul vpřed. Za zmíňku stojí, že Nikotýn je také bývalý majitel branického kančíka Kačenky, kterého bylo možno na počátku 90. let často vídat se skupinou, na jednom pódiu.

Píše se rok 1987 a Tři sestry začínají dělat na pódiu divadlo. Z dnes nepříliš jasných důvodů došlo k doplnění sestavy o druhého kytaristu. Samozřejmě, že v souboru byl Petr Jírovec. Ale nedá se říct, že by bylo angažmá kovárenského inventáře Nikotýna, opředeného aureolou kytaristy undergrounďáckého souboru Underwelt - klasické sestavy, o níž se více mluvilo, než že by ji kdo slyšel - přijato jednoznačně. Jako v mnoha podobných případech zde platí úsloví o dvou kohoutech na jednom smetišti. "To byl Magorův nápad. Nikotýn byl kovárenskej vejpitka, kterej se znal s Mirdou Mirovským a hrál na kytáru. Já s ním nebyl schopnej vést konverzaci, on se o ničem neuměl bavit. Uměl hrát dobře na kytaru, to se nám líbilo, ale co se týkalo personalit, myslím, že jsme byli naprosto nekompatibilní. Já byl na Magora nasranej, že mu vůbec řekl,"  komentuje znechuceně situaci Jírovec.

ObrazekOno to asi nebude tak horké, podle Kabíka byl Nikotýn veselej člověk - občas, pravda, moc žoviální, ale jeho hudební přínos byl a je bez debaty. Osvobodil Magora od vyplňování prostoru mezi kytarou a bicími a zvuk Sester postavil na netypický základ. Sám o tom promluvil v souvislosti se svou úlohou v kapele: "Pozice kytary v týhletý partě je úžasná. Já jsem se během těch let, co jsme spolu, omezil pouze na rytmickou sekci. A to, co jsem dřív uměl, jsem dávno zapomněl. Nemám jiný ambice, než tam sloužit jako jako někdo, kdo kontroluje rytmus kapely. To dělám tak, že hraju šestnáctky, to, co hraje charlestonka, tak tam hraju já, podle mě - to je můj názor - hrajou ostatní."  I když se Nikotýn se skupinou nerozešel v nejlepším, Hadrovo "...jako instrumentalista - hluboce smekám," svědčí o jisté míře respektu.

To v roce 1989 přišel první odchod Nikotýna od Sester. Ale jen na chvíli. Jednoho dne nerozdýchal poznámky spoluhráčů o kvalitě jeho hry a odešel hrdě středem Bráníka. Za nějaký čas bylo vše při starém. Soubor zase vtáhl Nikotýna do hry.Obrazek

V květnu roku 1991 nabrala skupina směr Krkonoše. Založila tak tradici předalbových soustředění na Magorově haciendě Dřevák. A hned první tréninkový kemp by nebyl moc plodný, kdyby Nikotýn z nezávazného vyluzování akordů nevytěžil pozdější hit Zelená.

"S Nikotýnem se daly zažít nádherný věci, ale člověk na to musel bejt nastavenej. Bejt třeba vožralej, nebo s ním jít na pivo... I tomu Nikotýnovi to muselo sednout. Určitě, jako osobnost nás obohatil," tvrdí Fanánek.

V roce 1994 hrál soubor v Lucerně. Vlastně ani nemůžeme mluvit o regulérním koncertu, ale i tak se stala řada událostí. Například Sup II. dodnes podezírá Hudbu Praha, že právě na jejich konto spadá rozšlapání jeho futrálu na pandrhol v potemnělém zákulisí Lucerny. Ovšem, co bylo z událostí nejdůležitější? Nikotýn si podruhé nakroutil knír a podruhé hrdě odešel, tentokrát ovšem nikoli středem Bráníka, ale pasáží Lucerny, řka (na výroku se shodují všichni, kteří u toho byli), že nebude nikomu dělat kašpárky. A opět panuje naprostá shoda v tvrzení, že rozchod byl na spadnutí už dávno. "Nikotýn byl nesnesitelnej už dlouho a začalo to nabírat takový rozměry, že to nešlo dál," tvrdí Orozák. "On se tomu vzdaloval, začal se propadat do nějakých metalovo - ovarskýho modelu. Bydlel v Bráníku, v nějaký vile v suterénu, udělal si, jestli se nemýlím, miminko," pokračoval režisér. A určitě se nemýlil. Vystoupení Sester na Pražských rockových dnech, v prosinci 1992, začalo právě písní na počest čerstvě narozeného potomka. "A to si přesně pamatuju, jak mi ukazoval, že má miminko na Marshallu. To byl znak velkýho úspěchu, že má Marshalla, bednu a k tomu hlavu," zakončil vyprávění Orozák. 

ObrazekJeho další osudy nebyly vůbec záviděníhodné. Měl krámek s obuví, kdesi v Podolí. "A dlužno říci, že jsme ho podpořili ne nevýznamnou částkou," tvrdí Magor. Krámek mu štěstí nepřinesl. V roce 1995 byl popotahován po soudech v procesu ohledně rasistických textů skinheadské kapely Braník, jejichž desku produkoval. A sám v Braníku hrál na kytaru. Dokonce je dochovaný záznam koncertu, kde si zahrál v písni New Orleans. Dále bylo po odchodu ze skupiny Tři sestry jeho působení nejasné. Prý měl nějaké osobní problémy. Byl viděn až na oslavách Sester - 20 let naživu a také pro něj byl uspořádán 7. února 2007 koncert v Retru. Výtěžek mu byl darován. Proběhla i aukce legendárního trička a kytary. Tím pověsil hraní definitivně na hřebík. V letopisech skupiny mu ovšem patří významné místo.

 

Příští díl: Kdo byl kdo?

 

Autor: Jakub Malovaný

 

Komentáře

Přehled komentářů

Představovačka

(Říman, 20. 4. 2008 18:37)

V tý představovačce řiká Fanouš:"buben Jiřina Hadr"...

drogy a chlast

(Petr, 20. 4. 2008 18:36)

Ty osobní problémy jsou jasný - drogy a chlast. Škoda, osobnost ani fajn kámoš to zrovna nebyl, ale hudebně byl podle mě dobrej a Sestrám určitě pomoh.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA